Podmínky pro podnikající maminky se v Česku zlepšují, trápí je ale složitá legislativa, málo peněz, času i podpory od rodiny
„V roce 2012 jsme byly ve stejné situaci jako většina žen na mateřské dovolené, které by kromě péče o děti také rády podnikaly. A tak jsme se rozhodly vyřešit nejen svůj problém, ale zároveň vytvořit projekt, který by rozjezd podnikání usnadňoval. Založily jsme coworkingové centrum s miniškolkou v pražské Krči. Naším cílem bylo umožnit maminkám v klidu pracovat ve sdílené kanceláři, zatímco bude o jejich děti dobře postaráno v miniškolce v sousední místnosti,“ vzpomínají na začátky projektu Baby Office jeho zakladatelky Pavlína Bandrowská a Hana Krejčí.
V letech 2013-2014 byl součástí projektu i vzdělávací cyklus pro ženy na mateřské a rodičovské dovolené, nebo krátce po jejím skončení. Vzdělávání bylo zdarma, financované z evropských dotací. Kurzů se zúčastnilo okolo 200 žen, z nichž téměř 90 % uvažovalo o podnikání. Podle průzkumů, které si nyní po 5 letech činnosti Baby Office udělaly zakladatelky centra, začala nakonec podnikat více než polovina z nich. Zajímavé jsou ovšem i důvody, které uvádějí ženy, jež se podnikání zřekly.
Složitá legislativa, málo peněz, času i podpory od rodiny
„Mezi uváděné důvody, které nejčastěji bránily maminkám na mateřské začít podnikat, patřil například strach z nových věcí a z možného neúspěchu, nedostatek sebedůvěry, nejistota výdělku, některým chyběl i nápad na podnikání, jindy zvítězila nad touhou po podnikání nabídka dobrého zaměstnání. Ovšem největší překážky na cestě k podnikání na mateřské, které ženy často jmenovaly, byly čtyři, a to: složitá legislativa, nedostatek financí, žádná nebo minimální podpora od rodiny a málo času na podnikání,“ informuje o výsledcích zajímavého průzkumu Hana Krejčí.
Změnil se přístup zaměstnavatelů i dostupnost zařízení pro děti
Jedním z hlavních důvodů, proč se už před pěti lety ženy pouštěly do podnikání, byl nedostatek flexibilní práce. Tento problém se podle více než poloviny dotázaných žen daří pomalu zlepšovat, stejně tak se pozitivně mění i přístup zaměstnavatelů k zaměstnávání maminek, i když stále je mnoho těch, kteří vnímají maminky spíše jako zdroj komplikací (mateřská a rodičovská dovolená, poté nemoci dětí a další povinnosti související s chodem rodiny). Hodně přitom samozřejmě záleží na tom, v jakém odvětví se žena pohybuje, a jaká je firemní kultura společnosti, kde pracuje. Jako pozitivní vnímají maminky i lepší dostupnost zařízení péče o děti. Ale jen 43 % z dotázaných žen se domnívá, že společnost je k maminkám malých dětí tolerantnější.
Pozitivní změny kazí komplikovaná legislativa
„Dotázané ženy většinou uváděly pozitivní změny. Z jejich odpovědí vyplývá, že na podnikající a pracující matky se pohlíží s větším respektem než před 5 lety, ženy mají kolem sebe více příkladů úspěšných podnikatelek. Zlepšila se možnost otcovské dovolené, firmy nabízejí home-office a flexibilní úvazky. Současná situace na trhu práce nutí firmy přizpůsobit se. Výhodou je i podpora od státu v podobě školkovného až do výše 12 200 Kč za rok 2018, nově vznikající zařízení péče o nejmenší děti i baby-friendly firmy, které nabízejí hlídání dětí. Navíc vznikla řada organizací, které pomáhají maminkám s uplatněním na trhu práce,“ uvádí Hana Krejčí, ale zmiňuje i negativa.
Na prvním místě mezi kritizovanými překážkami komplikujícími ženám-maminkám podnikání patří stále složitější legislativa. Ovšem ani role babiček není podporující, jak tomu bylo dříve. Je to dáno i tím, že ženy mají děti později, proto jsou i babičky ve vyšším věku, kdy je pro ně obtížnější s dětmi pomáhat nebo o ně pravidelně pečovat. A jak se zdá, stále přežívají předsudky, že by žena neměla pracovat, pokud má malé dítě. Maminky, které chtějí být úspěšné a zároveň mít spokojenou rodinu, to tedy zatím v naší společnosti nemají lehké a existují ještě velké rezervy v možnostech, jak jim podnikání usnadnit.
